Gpdevss

24. březen je 83. den roku podle gregoriánského kalendáře (84. v přestupném roce). Do konce roku zbývá 282 dní.

Události[editovat | editovat zdroj]

Česko[editovat | editovat zdroj]

• 1775 – Porážka selského vojska u Chlumce nad Cidlinou císařským vojskem zastavila selské povstání.
• 1913 – O velikonočních svátcích během lyžařského závodu na hřebenech Krkonoš tragicky zahynuli čeští sportovci Václav Vrbata a Bohumil Hanč.
• 1941 – Oldřich Nový podepsal dnes smlouvu se společností Lucernafilm na novou komedii Martina Friče Hotel Modrá hvězda. Jak v předešlém úspěšném filmu Roztomilý člověk mu bude partnerkou Nataša Gollová.
• 1945
  • U obce Černíkovice havaroval americký bombardér B-17, známý jako "létající pevnost"
  • Začátek ostravské válečné operace v Hrabyni
• 1948 – V Praze se uskutečnilo první pokusné televizní vysílání ČT v ČSR.
• 1950 – Skupina pilotů při koordinovaném útěku za železnou oponu unesla tři obsazená letadla do Erdingu u Mnichova v západním Německu; nikdo nebyl zraněn.^[1]
• 1961 – Ukončen provoz úzkorozchodných tramvají mezi Mostem a Litvínovem.
• 1969 – Vychází Krylova deska Bratříčku, zavírej vrátka, kterou nazpíval v Ostravském rozhlase.
• 1990 – I. Řádný sjezd Křesťansko-demokratické strany. Její vedoucí představitelé až dosud vyvíjeli činnost v rámci Občanského fóra.
• 2005 – Novým předsedou Akademie věd České republiky byl zvolen ředitel Ústavu molekulární genetiky Václav Pačes.
• 2009 – Předseda ČSSD Jiří Paroubek za podpory KSČM a rebelujících poslanců Vlastimila Tlustého a Jana Schwippela svrhl vládu Mirka Topolánka.
• 2013 – Založení české popové hudební skupiny Slza

Svět[editovat | editovat zdroj]

• 1379 – Konec války v Geldrech
• 1387 – Anglické vítězství nad francouzsko-kastilsko-vlámskou flotilou v bitvě u pobřeží Margate
• 1401 – Turecko-mongolský vládce Timur vyplenil Damašek
• 1545 – Německý říšský sněm nábožensky rozdělené Svaté říše zasedá ve Wormsu.
• 1550 – Francie, Skotsko a Anglie podepsali v Boulogne-sur-Mer mírovou dohodu, která ukončila válku Rough Wooing (Drsné námluvy)
• 1603
  • Skotský král Jakub VI. se stal po smrti Alžběty I. anglickým králem Jakubem I. Vznikla takzvaná Unie korun v Anglii
  • Tokugawa Iejasu získal od japonského císaře Go-Józei titul šoguna a založil ve městě Edo šógunát Tokugawa
• 1629 – Virginie je první stát anglické kolonie, která zavádí zákon o hrách
• 1633 – Americká provincie Carolina je darována osmi britským lordům za jejich pomoc při vrácení anglického krále Karla II. na trůn
• 1664 – Roger Williams získává anglické povolení kolonizovat Rhode Island
• 1721 – Johann Sebastian Bach publikuje 6 Braniborských koncertů, které napsal v letech 1719-21
• 1765 – Britský parlament schválil nový zákon, přikazující kolonistům v Americe poskytnou přechodné přístřeší anglickým vojákům, kdy je to třeba
• 1833 – Sasko přistoupilo k německému celnímu spolku.
• 1882 – Robert Koch oznámil objevení bakterie způsobující tuberkulózu.
• 1933 – Počátek Třetí říše po přijetí nedemokratických tzv. zmocňovacích zákonů k potlačení politické opozice.
• 1944 – Ze zajateckého tábora Stalag Luft III, v němž bylo vězněno 10 000 zajatců, poblíž města Zaháň se pokusilo o útěk 76 spojeneckých zajatců 110 m dlouhým hlubokým tunelem v hloubce 10 metrů.
• 1989 – U pobřeží Aljašky ztroskotal americký tanker Exxon Valdez, který způsobil ekologickou havárii. Do moře se vylilo 40.000 tun ropy.
• 1990 – Islam Karimov se stal prezidentem Uzbekistánu.
• 1999 – V silničním tunelu pod nejvyšším vrcholem Evropy Mont Blanc došlo k tragickému požáru, při němž zahynulo 39 lidí.
• 2005
  • Protivládní demonstranti v hlavním městě Kyrgyzstánu Biškeku obsadili vládní budovy a svrhli vládu prezidenta Askara Akajeva. Podle agentury Interfax prezident s rodinou odletěl vrtulníkem do severního Kazachstánu. Dosavadní předseda vlády Nikolaj Tanajev podal podle opozice demisi. Z vězení byl propuštěn vůdce opozice Felix Kulov, odsouzený v roce 2001 za krádež a zneužívaní moci; podle jeho přívrženců jsou tato obvinění nepravdivá.
  • Chorvatsko vydalo Mezinárodnímu trestnímu tribunálu pro bývalou Jugoslávii (ICTY) v Haagu bývalého makedonského ministra vnitra Ljubeho Boškovského. Boškovský podle obžaloby nařídil zabití sedmi lidí v roce 2002. Zabité pak vydával za islámské teroristy.
• 2007 – V anglickém Wembley byl otevřen největší a nejdražší zastřešený fotbalový stadion na světě.
• 2015 – Ve francouzských Alpách havaroval letoun Airbus A320 se 150 lidmi na palubě. Zřícení letadla bylo úmyslným činem kopilota.

Narození[editovat | editovat zdroj]

Česko[editovat | editovat zdroj]

R. A. Dvorský (* 1899)

Irena Kačírková (* 1925)

Jiří Bartoška (* 1947)

Tomáš Ujfaluši (* 1978)

• 1678 – Gottfried Daniel Wunschwitz, šlechtic a sběratel († 25. června 1741)
• 1698 – Jiří Antonín Heinz, barokní sochař († 22. května 1759)
• 1802 – Alois Josef Schrenk, pražský arcibiskup († 5. března 1849)
• 1824 – Josef Zelený, český malíř († 3. května 1886)
• 1830 – Vladislav Šír, lékař a přírodovědec († 24. dubna 1889)
• 1833 – Gabriel Žižka, podnikatel a vlastenecký činitel († 29. ledna 1889)
• 1839 – František Štolba, profesor chemické technologie a enzymologie, rektor ČVUT († 4. duben 1910)
• 1855 – Josef Jiránek, klavírista, hudební pedagog a skladatel († 9. ledna 1940)
• 1866 – Vladimír Helfert, český muzikolog († 18. května 1945)
• 1874 – Kamilla Neumannová, česká nakladatelka († 26. března 1956)
• 1892 – Marie Fischerová-Kvěchová, česká malířka a ilustrátorka († 2. června 1984)
• 1895 – Bohuslav Fuchs, architekt a urbanista († 18. září 1972)
• 1896 – František Tichý, český malíř († 7. října 1961)
• 1899 – Rudolf Antonín Dvorský, zpěvák a skladatel († 2. srpna 1966)
• 1900 – Bohumír Lifka, knihovník, bibliofil, heraldik a archivář († 24. listopadu 1987)
• 1901 – Josef Pfitzner, český historik a válečný zločinec německé národnosti († 6. září 1945)
• 1908 – Gill Sedláčková, česká spisovatelka, filmařka a herečka († 24. dubna 1978)
• 1910 – Raoul Schránil, český herec († 20. září 1998)
• 1913 – František Schwarzenberg, diplomat († 9. března 1992)
• 1914 – Jaromír Bělič, jazykovědec († 6. prosince 1977)
• 1919 – Jaromír Wolf, horolezec, expediční lékař, skaut († 29. dubna 1990)
• 1921 – Marie Kudeříková, studentka († 26. března 1943)
• 1922 – Oldřich Švestka, komunistický novinář a politik († 8. června 1983)
• 1923
  • Milan Pavlík, filmový scenárista a dramatik
  • Běla Kolářová, fotografka († 12. dubna 2010)
• 1925
  • Svatopluk Potáč, předseda Státní banky československé († 7. září 2014)
  • Irena Kačírková, herečka († 26. října 1985)
• 1929 – Pavel Trenský, česko-americký teatrolog, filolog a pedagog († 10. března 2013)
• 1932
  • František Janula, český malíř
  • Jiří Morava, český literární historik, básník a prozaik († 4. června 2012)
  • Václav Zítek, český operní pěvec – barytonista († 20. prosince 2011)
• 1933 – Jiří Klobouk, spisovatel
• 1934
  • Jaroslav Mazáč, český básník († 28. dubna 2006)
  • Zdeněk Herman, český fyzikální chemik
• 1939 – Petr Dudešek, hudebník, sbormistr, skladatel, scenárista a zpěvák
• 1941 – Jiří Horáček, český virolog a mikrobiolog († 28. března 2010)
• 1942 – Jaroslava Jehličková, mistryně Evropy v běhu na 1500 metrů
• 1943 – Jan Filipský, český indolog a překladatel
• 1947 – Jiří Bartoška, herec a ředitel filmového festivalu
• 1951 – Lenka Procházková, česká prozaička
• 1970
  • Lukáš Pollert, kanoista a lékař
  • Martin Dolenský, český herec, rešisér a scenárista († 6. dubna 2017)
• 1973 – David Moravec, hokejista
• 1975 – Ladislav Benýšek, hokejista
• 1978 – Tomáš Ujfaluši, český fotbalista
• 1979 – Anna Polívková, česká herečka
• 1982 – Diana Kobzanová, modelka, moderátorka a Miss České republiky v roce 2001
• 1992 – Denisa Domanská, modelka, Česká Miss World 2011

Svět[editovat | editovat zdroj]

Matej Bel (* 1684)

Dario Fo (* 1926)

Steve McQueen (* 1930)

Nena (* 1960)

Stephan Eberharter (* 1969)

Nena (* 1974)

• 1188 – Ferdinand Portugalský, flanderský hrabě († 29. července 1233)
• 1494 – Georgius Agricola, německý učenec († 1555)
• 1607 – Michiel de Ruyter, holandský admirál, účastník námořních bojů mezi Angličany a Nizozemci († 29. dubna 1676)
• 1628 – Žofie Amálie Brunšvická, dánská královna († 20. února 1685)
• 1684 – Matej Bel, slovenský polyhistor, encyklopedista, filozof, spisovatel, pedagog, evangelický kazatel, průkopník slovenského osvícenství († 1749)
• 1693 – John Harrison, anglický hodinář a vynálezce († 24. března 1776)
• 1698 – Erik Pontoppidan, dánský historik, teolog a ornitolog († 20. prosince 1764)
• 1699 – Johann Adolf Hasse, německo-italský hudební skladatel († 16. prosince 1783)
• 1732 – Gian Francesco de Majo, italský skladatel († 17. listopadu 1770)
• 1778
  • Anton von Gapp, rakouský profesor práv († 1. dubna 1862)
  • Sophie Blanchard, francouzská pilotka balónu († 7. července 1819)
• 1785 – Ján Hollý, slovenský katolický kněz, básník a překladatel († 1849)
• 1796 – Friedrich Adolph Haage, německý botanik a zahradník († 20. září 1866)
• 1797 – Antonio Rosmini Serbati, italský filosof, teolog a politik († 1. července 1855)
• 1809
  • Joseph Liouville, francouzský matematik († 8. září 1882)
  • Mariano José de Larra, španělský romantický prozaik († 13. února 1837)
• 1817 – Aimé Maillart, francouzský hudební skladatel († 26. května 1871)
• 1820 – Alexandre Edmond Becquerel, francouzský fyzik († 11. května 1891)
• 1830 – Hermann Hüffer, německý právník a historik († 15. března 1905)
• 1834 – William Morris, anglický textilní výtvarník a spisovatel († 3. října 1896)
• 1835 – Jožef Stefan, slovinský fyzik, matematik a básník († 7. ledna 1893)
• 1837 – Filip Belgický, druhorozený syn belgického krále Leopolda I. († 17. listopadu 1905)
• 1843
  • Marie Anunciáta Neapolsko-Sicilská, arcivévodkyně rakouská († 4. května 1871)
  • Petko Karavelov, bulharský politik († 24. ledna 1903)
• 1844 – Camille Lemonnier, belgický spisovatel († 13. června 1913)
• 1853 – Seweryn Kniaziołucki, předlitavský státní úředník a politik († 24. února 1913)
• 1855 – Andrew Mellon, americký politik, bankéř a mecenáš umění († 26. srpna 1937)
• 1857 – Timothee Adamowski, polský violoncellista, dirigent a hudební skladatel († 18. dubna 1943)
• 1861 – Richard Weiskirchner, ministr obchodu Předlitavska († 30. dubna 1926)
• 1869 – Antoine-Henri Jomini, francouzský důstojník a vojenský teoretik (* 6. března 1779)
• 1874
  • Luigi Einaudi, prezident Itálie († 30. října 1961)
  • Harry Houdini, americký kouzelník († 31. října 1926)
• 1876 – Ioannis Georgiadis, řecký šermíř, olympijský vítěz († 20. března 1960)
• 1877 – René Lorin, francouzský inženýr, vynálezce náporového motoru († 16. ledna 1933)
• 1884
  • Philipp Frank, rakouský teoretický fyzik, matematik a filosof († 21. července 1966)
  • Petrus Josephus Wilhelmus Debye, nizozemský fyzik a teoretický chemik, nositel Nobelovy ceny († 1966)
• 1885
  • Charles Daniels, americký plavec, čtyřnásobný olympijský vítěz v letech 1904–1908 († 8. srpna 1973)
  • Juozas Balčikonis, litevský lexikograf († 5. února 1969)
• 1886 – Edward Weston, americký fotograf († 1958)
• 1887 – Roscoe Arbuckle, americký herec († 29. června 1933)
• 1889 – Albert Hill, britský běžec na střední tratě, dvojnásobný olympijský vítěz († 8. ledna 1969)
• 1891 – Sergej Vavilov, ruský fyzik a prezident Akademie věd SSSR († 25. ledna 1951)
• 1893 – Walter Baade, německo-americký astronom († 1960)
• 1897 – Wilhelm Reich, rakousko-americký psychiatr († 3. listopadu 1957)
• 1901
  • Sydney Atkinson, jihoafrický olympijský vítěz v běhu na 110 metrů překážek z roku 1928 († 31. srpna 1977)
  • Ub Iwerks, americký filmový animátor († 7. července 1971)
• 1903 – Adolf Butenandt, německý biochemik († 18. ledna 1995)
• 1907 – Arso Jovanović, černohorský partyzán a politik († 12. srpna 1948)
• 1909
  • Clyde Barrow, Bonnie a Clyde, známi američtí zločinci († 23. května 1934)
  • Richard Wurmbrand, rumunský luteránský farář, spisovatel a teolog († 17. února 2001)
• 1910 – Adolph Malan, jihoafrický stíhací pilot RAF († 17. září 1963)
• 1911 – Joseph Barbera, americký animátor, režisér, kreslíř († 18. prosince 2006)
• 1913 – Malcolm Sheperd Knowles, americký teoretik vzdělávání dospělých († 27. listopadu 1997)
• 1917 – John Cowdery Kendrew, anglický biochemik, nositel Nobelovy ceny za chemii († 23. srpna 1997)
• 1919 – Lawrence Ferlinghetti, americký básník
• 1921 – Vasilij Smyslov, sovětský šachista († 27. března 2010)
• 1923 – Dov Judkovski, izraelský novinář († 28. prosince 2010)
• 1926
  • Dario Fo, italský satirický dramatik, divadelní režisér, skladatel a výtvarník, nositel Nobelovy ceny († 13. října 2016)
  • Desmond Connell, irský kardinál († 21. února 2017)
  • William Porter, americký olympijský vítěz v běhu na 110 metrů překážek († 10. března 2000)
• 1927 – Martin Walser, německý spisovatel
• 1930
  • David Dacko, první prezident Středoafrické republiky († 2003)
  • Steve McQueen, americký herec, režisér a producent († 1980)
• 1932 – Lodewijk van den Berg, americký astronaut
• 1935 – Mary Berry, britská spisovatelka a expertka na gastronomii
• 1936
  • László Szabó, maďarský herec
  • Kalaparusha Maurice McIntyre, americký saxofonista († 9. listopadu 2013)
  • David Suzuki, kanadský ekolog a aktivista
• 1938
  • David Irving, britský historik
  • Steve Kuhn, americký jazzový klavírista
  • Vojtech Majling, slovenský fotograf a sběratel lidové slovesnosti
• 1942 – Ján Zlocha, slovenský fotbalista, československý reprezentant († 1. července 2013)
• 1944 – Vojislav Koštunica, prezident Svazové republiky Jugoslávie
• 1945 – Robert T. Bakker, americký paleontolog
• 1947 – Svetlana Toma, moldavská herečka
• 1948 – Jerzy Kukuczka, polský horolezec († 1989)
• 1949 – Ruud Krol, nizozemský fotbalista a trenér
• 1953 – Sergej Starostin, ruský jazykovědec († 30. září 2005)
• 1954
  • Peter Collins, britský plochodrážní jezdec
  • Mikuláš Huba, slovenský geograf a politik
  • Hank Roberts, americký jazzový violoncellista
• 1957 – Scott Jay „Doc“ Horowitz, americký astronaut
• 1960
  • Nena, německá zpěvačka
  • Tono Stano, slovenský fotograf
• 1962 – Renee Rosnes, kanadská klavíristka
• 1963 – Dave Douglas, americký trumpetista a hudební skladatel
• 1965 – Marián Vajda, slovenský tenista a trenér
• 1970 – Sharon Corr, členka irské hudební skupiny The Corrs
• 1973 – Jim Parsons, americký herec
• 1974 – Alyson Hannigan, americká herečka
• 1975 – Thomas Johansson, švédský tenista
• 1984 – Philipp Petzschner, německý tenista
• 1985 – Frederico Gil, portugalský tenista
• 1995 – Sebastian Halenke, německý sportovní lezec

Úmrtí[editovat | editovat zdroj]

Česko[editovat | editovat zdroj]

• 1673 – Jiří Konstanc, český kněz, spisovatel, pedagog a misionář (* 1607)
• 1683 – Jan Hartvík z Nostic, český šlechtic a politik (* 1610)
• 1810 – Josef Valentin Zlobický, právník, překladatel a jazykovědec (* 14. února 1743)
• 1812 – Ondřej Schweigl, barokně-klasicistní sochař, řezbář a štukatér (* 30. listopadu 1735)
• 1833 – Kateřina Veronika Anna Dusíková, klavíristka, harfenistka a skladatelka (* 8. března 1769)
• 1878 – Albín Mašek, varhaník a skladatel (* 10. října 1804)
• 1858 – Jan Šantl, právník, dramatik, hudební skladatel a politik (* 15. května 1798)
• 1883 – Karel Drahotín Villani, liberální politik a básník (* 28. ledna 1818)
• 1906 – Josef Klika, pedagog, komeniolog a překladatel (* 28. ledna 1857)
• 1913 – Bohumil Hanč (* 19. listopadu 1886) a Václav Vrbata (* 11. října 1885), běžci na lyžích, tragicky zahynuli během závodu v Krkonoších
• 1921 – František Šulc, papežský komoří (* 8. července 1851)
• 1922 – Alfons Bohumil Šťastný, český spisovatel a překladatel (* 30. července 1866)
• 1936 – Rudolph von Procházka, český německojazyčný právník a skladatel (* 23. února 1864)
• 1942 – František Vahala, architekt a výtvarník (* 3. července 1881)
• 1945 – Karel Veselý-Jilemský, hudební skladatel (* 26. srpna 1915)
• 1950 – Jan Znoj, sochař (* 12. března 1905)
• 1952 – Josef Václav Bohuslav, soudce Ústavního soudu (* 12. prosince 1863)
• 1967 – Antonín Pelc, karikaturista, malíř a ilustrátor (* 16. ledna 1895)
• 2004 – Jan Kristofori, malíř, galerista a grafik (* 17. července 1931)
• 2010 – Zdeněk Mařatka, lékař – gastroenterolog (* 27. června 1914)
• 2013 – Čestmír Císař, ministr školství vlády ČSSR (* 2. ledna 1920)
• 2014 – Zdeněk Kabelka, český lékař, pediatr a otorhinolaryngolog (* 15. prosince 1951)
• 2018 – Karel Stretti, český restaurátor výtvarných děl (* 29. června 1943)

Svět[editovat | editovat zdroj]

Alžběta I. († 1603)

Jules Verne († 1905)

Bernard Montgomery († 1976)

Johan Cruijff († 2016)

• 1275 – Beatrix Anglická, bretaňská vévodkyně z dynastie Plantagenetů (* 25. června 1242)
• 1284 – Hugo III. Kyperský, král kyperský a jeruzalémský (* 1235)
• 1317 – Jan V. Braniborský, braniborský markrabě (* 1302)
• 1394 – Konstancie Kastilská, vévodkyně z Lancasteru (* 1354)
• 1455 – Mikuláš V., papež (* 1397)
• 1602 – Naomasa Ii, japonský daimjó (* 4. března 1561)
• 1603 – Alžběta I., královna Anglie a Irska (* 7. září 1533)
• 1630 – Ješaja Horowitz, židovský rabín a učenec (* 1565)
• 1644 – Cecílie Renata Habsburská, polská královna, manželka polského krále Vladislava IV. Vasy (* 16. července 1611)
• 1751 – Ján Pálfi, uherský šlechtic, palatin, zemský soudce a chorvatský bán (* 20. srpna 1663)
• 1776 – John Harrison, anglický hodinář a vynálezce (* 24. března 1693)
• 1794 – Jacques-René Hébert, francouzský revolucionář (* 15. listopadu 1757)
• 1801 – Didak Josef z Cádizu, španělský kněz, kazatel a spisovatel, blahoslavený (* 30. března 1743)
• 1805 – Alois I. z Lichtenštejna, lichtenštejnský kníže (* 14. května 1759)
• 1818 – Humphry Repton, anglický zahradní architekt (* 21. dubna 1752)
• 1832 – Marie Anna Saská, velkovévodkyně toskánská (* 15. listopadu 1799)
• 1844 – Bertel Thorvaldsen, dánský sochař (* 19. listopadu 1770)
• 1846 – Georg Friedrich Erdmann Klette von Klettenhof, slezský evangelický šlechtic (* 20. února 1766)
• 1866 – Marie Amálie Neapolsko-Sicilská, manželka posledního francouzského krále Ludvíka Filipa (* 26. dubna 1782)
• 1877 – Walter Bagehot, anglický bankéř a novinář (* 3. února 1826)
• 1882
  • Bertall, francouzský karikaturista a fotograf (* 18. prosince 1820)
  • Henry Wadsworth Longfellow, americký básník (* 27. února 1807)
• 1889 – Karol Heiller, bratislavský kazatel a titulární biskup (* 12. února 1811)
• 1902 – Josef Löwy, rakouský malíř a dvorní fotograf (* 16. srpna 1834)
• 1905 – Jules Verne, francouzský spisovatel (* 8. února 1828)
• 1909 – John Millington Synge, irský spisovatel (* 16. dubna 1871)
• 1911 – Dragan Cankov, bulharský politik (* 9. listopadu 1828)
• 1916 – Enrique Granados, španělský hudební skladatel a klavírista (* 27. července 1867)
• 1919 – Franz Metzner, německý sochař (* 18. listopadu 1870)
• 1921 – Kornel Divald, uherský spisovatel, historik umění a fotograf (* 21. května 1872)
• 1926 – Albion Woodbury Small, americký sociolog (* 11. května 1854)
• 1940 – Édouard Branly, francouzský fyzik (* 23. října 1844)
• 1942 – Anton Drexler, německý politik, předseda nacistické strany NSDAP (* 13. června 1884)
• 1944 – Orde Wingate, britský tvůrce speciálních vojenských jednotek (* 26. února 1903)
• 1946
  • Alexandr Alexandrovič Aljechin, ruský šachista (* 1892)
  • Carl Schuhmann, německý gymnasta, čtyřnásobný olympijský vítěz v roce 1896 (* 12. května 1869)
• 1948 – Nikolaj Berďajev, ruský křesťanský filosof (* 18. března 1874)
• 1953 – Marie z Tecku, britská královna, manželka Jiřího V. (* 26. května 1867)
• 1955 – Celâl Şengör, turecký geolog
• 1962 – Auguste Piccard, švýcarský vzduchoplavec a fyzik (* 28. ledna 1884)
• 1969 – Joseph Kasavubu, první prezident Demokratické republiky Kongo (* 1910)
• 1971
  • Arne Jacobsen, dánský architekt (* 11. února 1902)
  • Hubert Salvátor Rakousko-Toskánský, arcivévoda rakouský a princ toskánský (* 30. dubna 1894)
• 1973 – Chajim Hazaz, izraelský spisovatel (* 16. září 1898)
• 1975 – Simone Martin-Chauffierová, francouzská spisovatelka (* 29. srpna 1902)
• 1976 – Bernard Montgomery, britský maršál (* 1887)
• 1977 – Conrad Felixmüller, německý expresionistický malíř (* 21. května 1897)
• 1980 – Óscar Romero, salvadorský kněz, arcibiskup ze San Salvadoru, neoficiální světec (* 15. srpna 1917)
• 1985 – Georges Henri Rivière, francouzský muzeolog (* 7. června 1897)
• 1986 – Michael Černohorský, černohorský korunní princ (* 14. září 1908)
• 1995 – Joseph Needham, britský biochemik, historik a sinolog (* 9. prosince 1900)
• 1998
  • António Ribeiro, portugalský kardinál (* 21. května 1928)
  • Denis Charles, americký bubeník (* 4. prosince 1933)
• 1999 – Val Valentin, portorický zvukový inženýr (* 6. ledna 1920)
• 2003
  • Zdzisław Krzyszkowiak, polský olympijský vítěz v běhu na 3000 metrů překážek (* 3. srpna 1929)
  • Hans Hermann Groër, rakouský kardinál a vídeňský arcibiskup (* 13. října 1919)
• 2008 – Richard Widmark, americký filmový herec (* 26. prosince 1914)
• 2009
  • Igor Stělnov, ruský hokejista (* 12. února 1963)
  • Uriel Jones, americký bubeník (* 13. června 1934)
• 2013
  • Deke Richards, americký hudební producent a skladatel (* 8. dubna 1944)
  • Peter Duryea, americký herec (* 14. července 1939)
• 2016 – Johan Cruijff, nizozemský fotbalista (* 1947)

Svátky[editovat | editovat zdroj]

Česko[editovat | editovat zdroj]

• Gabriel
• Zbislav, Zbyslav
• Berta
• Den Horské služby

Svět[editovat | editovat zdroj]

• Světový den boje proti tuberkulóze
• Mezinárodní den invalidů
• Slovensko: Gabriel
• Laos: Den armády
• USA: Agriculture Day

Liturgický kalendář[editovat | editovat zdroj]

• Sv. Kateřina Švédská
• Den ochránce nebes
• Den spořádanosti

Reference[editovat | editovat zdroj]

24. březen v pražském Klementinu
minimum	denní průměr	maximum
−15,4 °C (1785)	6,7 °C (od 1961)	20,9 °C (1836)

• Galerie 24. březen ve Wikimedia Commons

1. ↑ První oficiální zprávy viz např.: Zločinecká akce zrádných letců. Rudé právo. 1950-03-29, roč. 30, čís. 75, s. 1. Dostupné online [cit. 2011-03-31]. ; tendenční zpravodajství pokračovalo i v následujících dnech, viz např. Rozhořčení nad gangsterským únosem československých občanů. Rudé právo. 1950-03-30, roč. 30, čís. 76, s. 1. Dostupné online [cit. 2011-03-31].  nebo Jednání amerických okupačních úřadů je porušením základních lidských práv. Rudé právo. 1950-03-31, roč. 30, čís. 77, s. 1. Dostupné online [cit. 2011-03-31].